Každý den tolik radosti

Poslední týdny nesmírně užívám

Naprosto jasně fyzicky i psychicky cítím obrovský rozdíl mezi zimní a jarní energií. To, co dřív bývalo jen teorií, teď už pěkných pár let každé jaro zažívám na vlastní kůži. A pokaždé mám pocit, že jsem se znovu narodila, když začnou kvést jarní kytičky a pak se přidají stromy a keře. I když je to už 47 jar, pořád mě to fascinuje. Vlastně čím dál tím víc!
Jako blázen chodím po venku a fotím si kytičky, jako by se ta krása dala zachytit. Každý den v zahradě i venku na procházce objevím nové rostlinky, které se prodraly na světlo, nové kvítky, které se otevřely. A volám na rodinu, ať se jdou podívat, že už vylezly modřence a ladonky, pak je volám na tulipány…

Blíží se přechodové období a biologické jaro

Příroda je barevnější a barevnější a já cítím takovou vnitřní radost, která hraničí s euforií. A to je teprve jaro! Je fakt, že to biologické už nám končí a že nám za chvíli začne biologické léto, ke kterému tyto pocity patří. Cítím i, že se blíží takové to přechodové období, kdy už to nebudou játra a žlučníky, ale opět šance posílit orgány středu. Ženy, většina z nás je má oslabené, tak se jim určitě v těch cca 14 dnech zkuste více pověnovat, jinak skončíte unavené, s chutěmi na sladké a melancholické, místo abyste si tohle krásné období mohly naplno užívat. Pro pány to samozřejmě platí taky, ale nám se tyhle orgány vyčerpávají o to více, když jsme nosily děti, rodily a kojily. Nemluvě o tom, když jsme nedokázaly energii vydanou doplnit dobrým spánkem, stravou a meditacemi. Tak si pomožme alespoň vždy v období citlivosti slinivky, sleziny a žaludku. Tady je návod Jak se stravovat mezi jarem a létem.

Jak začít s Jíme Jinak?
Naskoč do kurzu zdarma. Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví!
Chci začít

Kvetoucí stromy mě dojímají

Moje nadšení z prvních kvítků vrcholí, když začnou kvést stromy a keře. Jak nám před domem vykvete nejprve zlatý déšť, pak se přidá sakura a mirabelka, tak mám pocit, že nic víc už v životě nepotřebuju. Stojím pod stromem, poslouchám neuvěřitelný hukot včel a čmeláků, kteří se na ty květy vrhají a přijde mi, že život je nádherný. Jsem tak nadšená, až dojatá, ale naprosto pozitivně, nepropadám žádné melancholii, euforie je skutečně lepší slovo.
Vůně kvetoucích stromů v parku mi přijde úplně omamná. Když nasáváme s Romanem jaro do našich nosů, skoro se mi z té vůně zamotá hlava. Jaké to musí být pro ty včely???

Počasí má obrovský vliv na naši náladu

Na procházky jsem chodila před pár dny ještě v bundě a čepici, u nás to totiž pěkně fučí, ale i tak jsem juchala nad bylinkami, které jsem si mohla nasbírat a rozhodně jsem si neodepřela aspoň krátkou procházku. Jsem jako pejsek – potřebuju pravidelně vyvenčit :-)  Na mísách už se mi díky tomu pěkně suší jaterník, podběl, fialky a plicník. Ještě že nám to ta příroda dávkuje relativně postupně, jinak bych to nestíhala ani sbírat ani sušit. Radost jsem tedy zažívala i ve dnech, kdy jsem venku nikoho nepotkávala, protože nebylo zrovna vycházkové počasí.
Ale potom ve dnech, kdy se objeví sluníčko a začne být krásně teplo, to je prostě nádhera! To se ze mě stává úplně nejšťastnější člověk na světě. Nemůžu se nabažit světla, tepla, bzučení hmyzáků, vykřikuju radostí, když zahlédnu prvního motýla.
Jediný problém je, že se mi pak chce být jen venku a nebaví mě být “uvnitř”, kde mám samozřejmě hodně co dělat. Proto se nezlobím, když se ochladí a zkazí se počasí. Je to moje šance, jak uklidit, vyprat, uvařit, věnovat se našim domškolačkám, napsat články, napsat recepty, vyřídit nějakou administrativu apod.

Naděje pro nešťastníky

Naprosto ale chápu, že na některé lidi má změna počasí velký vliv a že v těch ne tak slunečných dnech propadají do stavů melancholie až deprese. Měla jsem to tak velkou část roku, téměř pořád. Vnitřní nespokojenost, naštvanost, podivný smutek, přitom vlastně nebyl důvod. Číst takovýhle článek, jak je někdo šťastný už jen z toho, že příroda kvete, by mě tak akorát víc naštvalo a vlastně bych to dotyčnému ani nevěřila.
Bylo pro mě těžko představitelné, že je někdo šťastný jen tak z podstaty. Vždycky jsem milovala přírodu a bylo mi v ní dobře, ale takhle silné pocity jsem nezažívala, dokud jsem se stravou nedala do pořádku. A proto vám, kdo to máte jako já dřív, chci dát naději, že může být lépe. Že se můžete cítit spokojeně ve svém těle i na tomto světě, aniž by se muselo odehrávat něco speciálního. Že vám časem začne být hezky už jen jak se ráno probudíte a podíváte se z okna. A když pak zahlédnete motýla nebo objevíte nově vykvetlou kytku před domem, budete opravdu cítit krásné teplo u srdce. Takovou vnitřní radost, spokojenost a pocity štěstí, o které se budete chtít podělit.

Nestane se to přes noc, ale stane se to. Změnou stravy se člověk stane celistvějším, vnímavějším, spokojenějším. Změní se mu priority, vyjasní se mu mysl a dostane sílu řešit věci, které už si nějakou dobu žádají změnu. A tím se rozjede kolečko pozitivních reakcí a člověk přeškolí svůj zatrpklý nervový systém, který produkuje nešťastné chemické látky a začne produkovat ty šťastné. Není to kouzlo, je to chemie, biologie a vlastně je to velmi logické.

Jak jste na tom vy?

Budu moc rád, když se podělíte v komentářích o to, jak to máte vy. Jestli patříte k těm šťastným, kteří už něco takového zažívají, nebo zatím číst tyhle stránky vám tak akorát zvedá tlak a máte pocit, že je to jen nějaký marketing a výmysl bláznivé ženské, která už neví, co by dala jídlu za význam, aby byli lidé ochotní ho změnit? Dokážu pochopit obě tyto polohy, protože obě moc dobře znám. A můžu vám říct, že po těch 32 letech v té první, je mi v té druhé mnohem lépe :-)

Tak napište a užijte si krásný zbytek jara,
Eva