Když se změny bojíme víc než problému samotného

Jsem unavená, do ničeho se nevejdu

Přidala informaci, že v lednu lehli u nich doma všichni a od té doby je pořád někdo marod. Když není nemocné jedno dítě, marodí druhé. Teď něco leze i na ní. A pak zazněla věta: „Evo, já už nevím, co mám dělat.” Pronesla to opravdu sklesle, když usrkla kávu a líčila mi různé diety a doplňky, které už vyzkoušela. Pak dodala: “Jsem už z toho všeho strašně unavená, do ničeho se nevejdu a každé ráno se bojím postavit na váhu.” Jak já jí rozuměla!

To bude drsný, ne?

Nemám ve zvyku lidem vnucovat svoje názory na stravu, zdraví, natož naše programy. Ale ona ví, co dělám a bylo mi jí líto. Její stav mi nebyl vůbec cizí – znám to ze své vlastní zkušenosti i z příběhů stovek klientů. „Tak pojď s námi do Jarní očisty!” navrhla jsem zvesela. “Ještě se stihneš přidat.” Zná naše stránky, pár let už zná i mě osobně, vidí, co všechno zvládám, vidí, že nikdy nechybím, protože nejsem nemocná, že jsme celá rodina fit. Takže jsem se nedivila, když se jí rozsvítily oči a ona prohlásila: „Jarní očistu? No to bych potřebovala jako sůl? To ještě běží?” Než jsem stihla kývnout a říct jí víc, už jí myšlenky utekly jinam a k mému údivu z ní vypadlo: „No ale to bude drsný, ne? ” a zatvářila se jako by jí někdo sebral hračky. Musela jsem se smát: „Drsný může být, až zjistíš, jak se zbytečně trápíš hlady a dietama. S námi se dobře najíš, zhubneš, budeš mít víc energie a přestaneš marodit,” uvedla jsem představy o hladovce a zeleninových šťávách o kterých začala vyprávět, na pravou míru. Vysvětlila jsem jí, že máme  připravený komplexní program, který pomáhá lidem nejen se zbavit nadbytečných kil, ale především znovu najít energii, posílit imunitu a cítit se dobře ve svém těle. „To je přesně to, co potřebuju!” vyhrkla zase pro změnu nadšeně. Nadchlo jí video cvičení na pár minut denně, připravené jídelníčky, ale pak se zamračila: „Ale stejně…” zaváhala, „takové věci jsou vždycky náročné. Co když to nezvládnu? Co když se mi nepodaří vydržet? ” Zůstala jsem na ní koukat a přemýšlela, proč to tolik žen má postavené jako  “buď a nebo”. Buď s váma jdu do programu a budu dělat všechno do detailu a držet se pokynů a jíst jako svatá. Nebo to nemá vůbec cenu, radši to ani nezkusím a dál budu jíst nezdravě a dál mi bude blbě. Jako by lidem chyběl zdravý selský rozum. Ozdravit si jídelníček a něco nového zkusit je děsí, přestože jim stávající stav dlouhodobě nevyhovuje.

Jak začít s Jíme Jinak?
Naskoč do kurzu zdarma. Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví!
Chci začít

Proč se bojíme změny víc než problému samotného?

Tento rozhovor mi připomněl něco, s čím se setkávám téměř denně. Lidé si stěžují na své problémy – na nadváhu, únavu, časté nemoci nebo špatnou náladu – ale když jim nabídnete řešení, často couvnou. Proč?
Zdá se, že se změny bojíme víc než problému samotného. Jsme zvyklí na své nepohodlí, je nám důvěrně známé. Je to vlastně taková naše jistota. Naproti tomu změna představuje neznámo, a to v nás vyvolává obavy.
Mnozí si také předem vytvářejí představu, že změna musí být nutně drastická, bolestivá a vyčerpávající. Když se řekne očista nebo detoxikace, tak to  v nich evokuje hladovění, omezování, utrpení. Jenže tak to vůbec být nemusí!

Komfortní zóna nás drží v zajetí

Známé jsem vysvětlila, že strach z nového je přirozený, ale neměl by jí brzdit v cestě ke zdraví a spokojenosti. Že jestli se chce s rodinou cítit líp, bude muset stejně něco změnit, jinak jim lépe nebude.
„Víš,” řekla jsem jí, „největší překážkou nejsou ty změny samotné, ale náš odpor vůči nim.” Když si předem říkáme, že to bude těžké, náročné a nepříjemné, vytváříme si překážky, které ve skutečnosti možná ani neexistují. Nakonec jsme se shodly, že těžké je to pro ní teď, když pořád shání hlídání pro děti, aby nemusela na neschopenku, když pak chodí do práce, přestože je nemocná, protože by jí jinak vyrazili. Když každé ráno je jí do breku, protože nemůže najít oblečení, ve kterém by se nestyděla vyrazit mezi lidi.

Když setrvávání v problému nás stojí víc energie než pokus o změnu

“Prosím tě, nešpekuluj, zapoj se, projdi si materiály a uvidíš, co ti bude vyhovovat. Nikdo tě nebude nutit do něčeho, co by ti bylo nepříjemné. Je tam záruka, nic neriskuješ.” Nakonec z toho byl pěkný rozhovor, ve kterém si známá leccos uvědomila, a pokud se do programu přidá, tak jsem si jistá, že se toho u nich hodně změní k lepšímu. Moc bych jí to přála. Ale řekla jsem si, že vám o tom napíšu, protože tohle se týká mnoha lidí.

Každý rok, jen co zavřeme přístup do Jarní očisty, se začnou ozývat lidé, že by do ní přeci jen chtěli, že si to rozmysleli, že to asi potřebují…a já vždycky kvetu, protože start programu anoncujeme od začátku února, v půlce ji otevřeme a do konce března se stihnou přidat i nejváhavější váhavci. A přesto v dubnu začnou prosby o přidání se. Dneska už si myslím, že to je způsob, jak si ti, co se změny tolik bojí, mohou říct: “No zkusil jsem to, ale už to bylo zavřené. Tak třeba za rok.” A z praxe vidím, že některým to takhle vydrží i pět let než se fakt rozhoupou, aby pak zjistili, jak se zbytečně báli…
Možná i vy máte podobné obavy jako moje známá. Možná si také myslíte, že změna životního stylu musí být nutně drastická a nepříjemná. Dovolte mi ujistit vás, že tomu tak být nemusí. S podporou, správnými informacemi a postupným přístupem může být cesta ke zdraví a vitalitě nejen účinná, ale i příjemná.

Jaro přináší energii změny a dává nám sílu změny realizovat

Proto je ideální čas začít. Příroda se probouzí a my s ní můžeme rozkvést také. Klidně se přidejte k nám do programu, těch 8 připravených týdnů si stihnete krásně projít. Nebo začněte sami, receptů a článků je na webu tisíce, takže o inspiraci není nouze.

Hlavně začněte!

Eva