Domů > Magazín > Žijeme jinak

Retro: Všechno na jednom místě

Pamatujete, jak vypadaly první obchodní domy? Víte, za kolik se dal v 80. letech Kotvě sehnat magnetofon? A tušíte, jak se do socialistické země dostalo zahraniční zboží? Na to vše zavzpomínáme v dnešním dílu o počátcích obchodních domů u nás a navážeme tak na vzpomínání z listopadu na první samoobsluhy.

Kabát až z Prahy

Kdysi jsem chtěl udělat přítelkyni před Vánocemi radost, a tak jsem jí z rodného Šumperka nabídl nákupní cestu do Prahy. To jsem ještě nevěděl, že tu budu už brzy studovat, a také jsem jen velmi orientačně tušil, kde se tehdy jediný známý pražský OD Bílá labuť, který byl našim hlavním cílem, vlastně nachází. Poradil tramvaják a díky tomu si přítelkyně mohla vybrat kabát „až z Prahy“. Velký dojem na mě ale Bílá labuť neudělala a nejvíc mě to bavilo v jejich bufetu, kde měli dobré párky. Prostě chlap v předvánočním nakupování. Přesto tam byl na tehdejší dobu velký výběr a rozsáhlý sortiment. Zkrátka všechno na jednom místě, což tehdy nebylo vůbec běžné.

Bílá Labuť byla největší obchodní dům ve střední a východní Evropě

Tento obchodní dům má ale zajímavou historii. Vybudoval ho podnikatel Jaroslav Brouk a otevřel jej v neblahém roce 1939. Prý to v té době byl nejmodernější a největší OD ve střední a východní Evropě. Mě k srdci nepřirostl a ani během mých pražských začátků jsem tam nakupovat moc nechodil. Připadal mi na hlavní město stísněný, na svou dobu nemoderně koncipovaný a špatně jsem se v něm orientoval. Dnes je památkově chráněný a mohu potvrdit, že o něm v Praze nic neslyšíte. Určitě ještě stojí, i když jsem už dlouho Na Poříčí nebyl…

DETOX SADA NA PODZIM
Jak se zbavit únavy, vyhnout rýmám a na podzim neztloustnout.
Stáhni si ZDARMA

Máj a Kotva

Takhle jsem to vnímal v době studií, ale to už jsem byl ovlivněn obchodními domy Máj a Kotva. Zejména Kotva mě zajímala a udělala na mě velký dojem. Když jsem dorazil do Prahy na studia, tak hned po slavných pražských fotbalových stadionech a zápasech před plnými tribunami, jsem jako obchodník chtěl vidět čerstvě dokončený OD Kotva (pochopitelně jsem chodil i po památkách, abych tu nebyl za barbara). Připomenu, že vznikal v letech 1970-1975 a že jej podle projektu manželů Machoninových postavila švédská firma SIAB. To už samo o sobě bylo neobvyklé a svědčilo to o snaze trochu vylepšit nabídku na trhu.

Nabídka nic moc, ale zákazníci byli

Když ale postavíte dům a nemáte už peníze nebo možnosti jej vybavit, tak to není ono. I Kotva, i když na svou dobu byla slušně zásobovaná, nebyla v nabídce žádný zázrak. Kdo ale není pamětník, tak by byl asi byl překvapen, co se tam zejména v předvánočních dobách dělo. Nedávno jsem si v nějakém archivním týdeníku v televizi osvěžil ten neuvěřitelný mumraj, který tam v atraktivních nákupních obdobích vládl.

Magnetofon z Kotvy

Já se tam jednou v takové době šel podívat, spíše jen na průzkum. Bylo to v 80. letech. Okamžitě jsem byl vtažen do zástupu a posléze vyplivnut v sortimentu elektro. Nebyl to záměr, spíše osud. Nechtěně jsem se ocitl v první linii a ve chvíli nákupního pominutí smyslů jsem spatřil radiomagnetofon Panasonic. Úplně mě to vtáhlo, a to i přesto, že stál neuvěřitelných 5 200 Kč (zhruba dva průměrné čisté měsíční platy), které jsem samozřejmě u sebe neměl. Podivuhodné ovšem bylo i to, že takové zboží vůbec měli. Prodavačka sledovala můj vnitřní boj, který komentovala slovy, že tenhle radiomagnetofon už dlouho mít nebudou. Bylo rozhodnuto. Vytáhl jsem svou celou hotovost a přidal šek Spořitelny, který byl přijat. Radiomagnetofon mám dodnes a pořád je skvěle funkční! Asi ho časem nabídnu jako retro…

Máj v historickém centru

Ve stejné době jako OD Kotva vznikal i OD Máj, který najdete na rohu ulic Spálená a Národní třída. Návrh projektu byl český a navrhl jej liberecký ateliér SIAL. Jako realizátoři se stavby ujali opět švédské firmy SIAB a AVB Stockholm. Byl to samozřejmě moderní OD, který byl trochu na tu dobu násilně zasazen do historického centra Prahy. Zákazníkům to ale myslím příliš nevadilo a co jsem měl možnost při návštěvách Máje registrovat, bylo tam stále docela plno. Mě se např. příliš nelíbilo spojení jednotlivých pater pojízdnými schody. V Kotvě jste vyjeli do patra a hned jste byli obklopeni příslušným sortimentem. V Máji jste museli ještě udělat několik kroků, aby jste věděli, co se v daném patře prodává. Ale to nebylo podstatné a byly tam samozřejmě orientační cedule.

Socialistická družba

Obchodní domy a jejich vedení brzy pochopilo, že kvalitní „stavba“ sama o sobě nestačí. Tak se začalo s výměnou zboží ze spřátelených zemí (rozuměj socialistických). Měl jsem možnost u zahájení některých takových akcích být osobně.

Vzpomínám např. na rok 1982, kde v OD Kotva byla otevřena nabídka bulharského zboží za účasti bulharského premiéra. Bulhaři měli zájem o náš textil, koženou galanterii a další zboží. U nás na oplátku byl největší zájem o jejich kosmetiku a domácí potřeby. Touto výměnou cestou šly všechny pražské obchodní domy. Bílá labuť např. spolupracovala s partnery v Berlíně a v Budapešti. OD Máj s německým Erfurtem. Pozadu nezůstal ani slavný Moskevský GUM, který navázal družbu, jak se tehdy říkalo, s OD Kotva.

Obchodní domy dnes a před rokem 1989

Tak tímhle způsobem si OD v Praze vypomáhaly k tomu, aby si lidé tolik nestěžovali na sortiment a nabídku zboží. I tak to všechno bylo málo a pamětníci mohou nejlépe posoudit, co všechno je od roku 1989 v tomto ohledu jinak. V porovnání se současností je tu ještě jeden zásadní rozdíl. Před rokem 89 byly OD samostatné prodejní jednotky (jedna velká prodejna). Postupně ale začali noví majitelé objektů jen pronajímat komerční prostory k prodeji a službám. A mám zprávy od pramene, že jsou někde dost vybíraví…

Zdroj foto: kotva.cz, bilalabut.cz, blesk.cz

PS: Vstáváš s pocitem, že bys nejraději zůstala v posteli?

Co si dobít baterky a postarat se konečně i o sebe? Je čas na podzimní detox. Mrkni jak opět získat energii.

PhDr. Alois Dvořák, 1951, vystudoval FŽ UK v Praze, pracoval jako tiskový mluvčí několika ministrů obchodu a cestovního ruchu ČR, publikoval řadu článků v ústředním a odborném tisku na téma maloobchod a cestovní ruch, od začátku 80. let do poloviny 90. let spolupracoval s Československým rozhlasem, zejména jako odborný host pořadu Kolotoč., ale i autor komentářů, poznámek a glos. V roce 1996 založil reklamní agenturu, kterou provozoval až do svého odchodu do důchodu.

2 lidi už poděkovali za článek. Oceňte práci autora také.

Komentáře

Jíme Jinak
5. 2. 2018

Kotva pro mě i jako pro pražáka (Zbraslav) byla také vždy něco speciálního. Milovala jsem restauraci nahoře, kam mě máme občas vzala na oběd a také si pamatuji úžasný, umělý, růžový, chlupatý kabát, který se nám tam povedlo sehnat. Mám ho z retro vzpomínky dodnes, i když už není nositelný, možná tak pro Leoše Mareše :).

Když jsem jako malá jezdila v 80. a 90. letech do Prahy na vyšetření a operace, byla pro mě návštěva Kotvy něco neskutečného. V našem městě nebylo vůbec nic, co by se tomu jen vzdáleně přibližovalo. Ale taky si pamatuju, že co máma sháněla, to tam nenašla :-) I mě nejvíc bavilo bistro – dávala jsem si chlebíčky s mlékem :-)) Jo a ty jezdící schody byly taky něco!

Ukázat další komentáře

Vyzkoušejte také

Kakaové tofu

Připravte si netradiční dobrodružství na talíři! Kakaové tofu překvapí kombinací jemného tofu a výrazného kakaa – stojí za to vyzkoušet.

Zlatý prášek z dýně Butternut

V kuchyni jsou pomocníci, bez kterých bych se nemohla obejít. Jedním z nich je sušička. Jde v ní vyrobit sousta zajímavých věcí do našich receptů. Jednou z...
36
16

Znáte prachandu, zdravé přírodní sladidlo?

Používaly ji naše prababičky, je to zapomenutá delikatesa. Někde se jí říká též pracharanda.

Špičková polévka ze špiček

Tyhle malé voňavé houbičky na zahradě či na poli kdekdo přejde, protože je považuje za prašivky. Jaká škoda! Krásně voní, jsou lehce stravitelné a z obyčej...

Mobily a rakovina aneb křehká věda mezi mlýnskými kameny

Ničíme si používáním mobilních telefonů zdraví? Ani vědci se v odpovědi na tuto otázku neshodnou. Na výsledky výzkumů má totiž vliv mnoho faktorů a jedním ...

Už jsem nevěděl jak dál (Zdeněk, 48 let)

“Jsem v koncích, vyzkoušel jsem úplně všechno”. Takto Zdeněk popsal svých 20 kg nadváhy, špatné trávení, závislost na cukru a zvláštní pocit v ...