Adventní půst

Naši předkové žili přirozeně mnohem více v souladu s přírodou, než jak to dnes dokážeme my. Oni to ale měli trochu jednodušší, protože nemuseli přemýšlet nad tím, co je správné jíst a které ovoce a zelenina je sezónní. Oni prostě jedli, co zrovna rostlo, co se právě sklidilo, nebo se dalo uskladnit. Nic jiného nebylo. Pro naší generaci je mnohem složitější vybrat ty správné potraviny, když si celoročně můžeme koupit téměř všechno. A tak nás nic nenutí k přirozenému odlehčení stravy, jako to v minulosti bylo běžné.

Jak to bylo dříve?

Lidé se dřív pravidelně 2x ročně lidé postili a kromě duchovního rázu to mělo i ráz zdravotní, byť vše vycházelo opět z rytmu přírody. Strava byla přirozeně chudší a jednodušší na jaře, 40 dní před Velikonocemi, kdy už zásoby potravin docházely a čekalo se, až vyraší první zelené rostlinky. A pak znovu měsíc před Vánoci, kdy se lidé postili i z toho důvodu, že šetřili potravinami, které se jim pak hodily na oslavu svátku.

Kdy začíná adventní půst?

Je tedy pravidlem, že advent začíná nedělí nejbližší k 30. listopadu, svátku svatého Ondřeje. Letos to bude 2. prosince. Ale tak tomu vždy nebylo. Původně se doba adventní pohybovala až kolem 7 týdnů. V 6. století začínala dokonce již na svátek svatého Martina (11. listopadu), podle dalších dokladů byl půst před vánocemi stanoven na 40 dní, později byl stanoven na 1. prosince. Teprve kolem roku 1000 se dle dochovaných záznamů ustanovil advent na 4 týdnech. Pro toho, kdo by se chtěl držet dávné tradice, může začít na svátek svatého Martina, nebo těsně po něm. Ostatním postačí začít se postit první adventní neděli 2. prosince.

A nám se pomalu blíží doba adventu, který kdysi symbolizoval právě postní období, aby se lidem lépe přemýšlelo nad svými činy, protože půst kromě ozdravných procesů v těle, výrazně zlepšuje koncentraci na vlastní myšlenky. Během adventu si lidé měli dát do pořádku své svědomí ve vztahu k Bohu, ale i k druhým lidem a šířit kolem sebe naději a radost. Půst ale neznamenalo, že se nesmí nic jíst, šlo jen o zjednodušení a omezení jídelníčku, hlavně o zákaz konzumace masa a alkoholu, dovoleny byly především luštěniny, ovoce a zelenina.

Jak si v zimě dobít své životní baterie?
Stáhni si z Jíme Jinak jídelníček pro regeneraci ledvin!
Stáhnout 100% ZDARMA

A jak je to s adventním půstem dnes?

Bohužel nic z toho dnes už neplatí. Místo rozjímání zběsile uklízíme, vymýšlíme a sháníme dárky, místo odlehčení ve stravě jíme ve spěchu a často ne zrovna kvalitní jídlo a vše završíme 3 denním obžerstvím o vánočních svátcích. Jsme uhonění, naštvaní, ve stresu a na své svědomí a myšlenky nemáme prostě čas. Veškeré šíření naděje a radosti se koncentruje pouze na dárky, kdy se vše rychle rozplyne, jen co jsou vybaleny. Myslíte si že to jinak nejde?

Možná se nedokážete vzdát “perfektních Vánoc”, takže budete uklízet, nakupovat, budete ve stresu, ale to nejjednodušší, co přesto můžete změnit, je jídlo, které budete v adventním čase jíst. Pokud jíte jinak už nějaký čas, stačí si jídelníček na pár týdnů zpřísnit. Ubrat olej, šetřit s luštěninami a semínky, vynechat, nebo omezit ochucený tempeh, seitan a tofu, vyhnout se pečivu a naopak přidat obiloviny a tepelně upravenou zeleninu s troškou syrové a kvašené. S touto jednoduchou stravou lze dobře vystačit až do štědrovečerní večeře, kdy adventní půst končí.

Co jíst, když nejím jinak?

Pro ty, co jedí běžně máme také několik doporučení, jak k půstu přistupovat:

Určitě na prvním místě radím vynechat veškeré mléčné výrobky. To, že zahleňují nejspíš už víte, horší je to ale s jejich silně ochlazujícím účinkem, kdy tělo, které by na zimu potřebovalo spíše co nejvíc prohřívat, je jimi soustavně ochlazováno a o to více je náchylné k nastydnutí a nemocem. Na hlenech se velmi dobře daří všem bakteriím a virům, kteří se tu bleskově množí. Vůbec podzim je období kašlů, nachlazení a proto se snažme jíst potraviny, které nás vnitřně ohřívají (pohanka, luštěniny, tepelně zpracovaná zelenina, zázvor, česnek…)
Další horký kandidát na půst je maso. Trávení masa spotřebovává hodně naší energie, kromě toho, že maso samo o sobě má díky dnešnímu velkochovu opravdu hodně vedlejších účinků a látek, které chtě nechtě konzumujeme s ním. Po vynechání masa vás možná překvapí příval energie. Pokud nemůžete bez masa vydržet, dopřejte si 1x týdně kvalitní rybu. Maso si nechte až na vánoční svátky, tam ho budete mít víc než dost.
Alkohol je další důležitá složka při postění. S alkoholem se možná dobře rozjímá, ale to určitě není ten druh rozjímaní, který tu byl zmíněn…
A další možnosti? To už nechám na vás. Ideální by bylo vynechat i veškerý jednoduchý cukr, pečivo a všechny průmyslově zpracované potraviny.

Co tedy jíst?

V hojné míře různé druhy vařených obilovin – rýže, pohanka, jáhly, bezpluchý oves, špalda, žito, ječmen – kroupy, bulgur, kuskus, amarant…
luštěniny – cizrna, čočka, červená čočka, hrách, různé druhy fazolí, mungo, adzuki…. a výrobky z nich – tofu, tempeh…
tepelně upravená (pražená, nebo vařená) olejnatá semínka – sezam, len, slunečnice, dýně…
ořechy – vlašské, lískové a mandle
tepelně upravenou zeleninu – cibule, pórek, kadeřávek, zelí, kapusta, červená řepa, různé ředkve, daikon, vodnice, květák, brokolice, mrkev, celer, petržel, pastiňák, tuřín…
kvašenou zeleninu – kysané zelí a různé kombinace

Postit se lze i jinak.

A pak je tu ještě jedna možnost, jak je možné k půstu přistoupit, abychom se mohli lépe koncentrovat na své myšlenky. A to je půst od televize, od počítače, od sociálních sítí, od internetu a všech her? Všechna tato média jsou obrovský žrout času, který bychom mohli právě dobře využít k přemýšlení, k práci na sobě, ke čtení kvalitních knih, k času stráveného se svými blízkými, nebo jenom sám se sebou.

Někde jsem četla docela hezký zvyk, který mají v jedné rodině, kde společný čas tráví většinou každý na svém počítači. Jednou za týden, obvykle v sobotu mají wifi prázdniny. Wifinu prostě vypnou a tráví čas spolu. Mně se to líbí.