Cholesterol v normě a 5 kg pryč (Jitka, 48 let)

Podruhé v Jarní očistě

Jmenuji se Jitka, je mi 48 let, máme 5 dětí ve věku 10 -19 let. Jarní očistu jsem absolvovala podruhé, před dvěma lety jsem začala s nadšením, dávala ochutnat i rodině, ale jejich reakce mi fakt braly energii pokračovat. Zůstaly mi ranní miso polévky a kaše se zeleninou.

Letos jsem si chtěla upravit hodnoty krve, protože mě jako dlouholetého dárce odmítli s tím, že mám dost krve pro sebe, ale na rozdávání ne a byla jsem hodně unavená. Také mi malinko stouply hodnoty cholesterolu. Ten se mi podařilo během očisty upravit z hodnoty 5,58 mmol/l na 4,35 a u LDL cholesterolu z 3,31 na 2,2, takže už jsem v normě. Hodnoty krevního obrazu jsou ještě lehoulince pod normou, ale je to lepší a potřebuji si udělat kontrolní odběr ve stejné fázi cyklu. Celkově se cítím lehčí, svěžejší, odpočatější, plná energie, nemám chuť na sladké a potřebu ujídat mezi jídly.

🌞 TIP: Sada na letní hubnutí - stáhni si hned teď ZDARMA.

Letos byla Jarní očista neskutečná. Začala jsem podle jídelníčku pro začátečníky a u slov “oběd běžný” se zarazila a hledala inspiraci v pokročilém. Dopadlo to neuvěřitelně. V podstatě celou dobu jím podle principů Jíme Jinak, svačiny nedávám, někdy mám jen dvě jídla za den, každý talíř vylížu, jaká je to dobrota a ještě někdy po jídle bagruju uvařené obilí přímo z hrnce. Moje hříchy zahrnují po částech jeden pytlík kešu mimo jídla, hrst sezamových dupetek při počítání daní a jeden den pozdně večerní jídlo, které mi ukázalo, že tudy opravdu ne.

Změny na mém těle jsou neuvěřitelné

Shodila jsem 5 kg (z 63 na 58 kg), které jsem si ani nemyslela, že mi vadí a váhu si držím. Mám neskutečné množství energie a stačí mi méně spát. Dokonce jsem přestala půstovat. Už několik let jsem nejedla každé pondělí a jednou za měsíc tři dny a prospívalo mi to. Po třetím týdnu na Jarní očistě, jsem zjistila, že takový ten pocit zalepeného trávení vlastně nemám a hladovky nejsou třeba.

Měla jsem spoustu aha momentů, jako třeba, že zeleninu v páře můžu dělat současně s knedlíky, co se paří, že salát jde udělat i z teplé zeleniny, že nemusím spotřebovat celý kus zeleniny a prostě si část nechat na jindy. Objevem bylo kokosové a ovesné mléko, totálně kouzelná ingredience při vaření, ráda bych se naučila obilná mléka připravovat doma, zatím jsou moc hrubá.

Mění se i náš statek

Jediný problém je, že jsem soukromý zemědělec, “živočichář”, dalo by se říct. Chtěli jsme s manželem zdravé jídlo pro naše děti, takže jsme vybudovali během 20 let funkční celek, kdy máme vlastní maso, vejce, mléko, sýry, od zvířat z luxusních welfare podmínek bez chemické a hormonální zátěže. Na jarní rovnodennost mi docvaklo, že už to vlastně vůbec nepotřebujeme a od té doby snižujeme počty krav a nabídli jsme ustájení pro koně, aby byl náš rodový statek smysluplně využit a uživil nás. Jsme na Vysočině, takže pozemky samý kopec a kamení, pastva je logické využití. Zrušili jsme políčka na brambory a pokud by časem byl zájem veřejnosti, zkusíme tam udělat záhony na zeleninu. Zatím jsme se pustili do totálního přebudování zahrádky, abychom vyzkoušeli systém hlubokých záhonů a měli více domácí zeleniny.

Přidává se i rodina

Manžel a synové se ke mě přidali a chutná jim. Synové si vaří miso do školy na svačinu, tortily si plní zeleninovou směsí. Dvě dcery zatím odolávají, ale ochutnávají, začaly si dávat na jídlo zelené posypky, vyzobávají klíčící misky, jedna používá tofu místo sýra, jsou tam posuny dobrým směrem. Třetí dcera odmítá i ochutnat. Moc mě to mrzí, vím, že by jí jídlo podle Jíme Jinak prospělo, ale nutit ji nemohu, snad časem.

Zbavuji se všeho, co mi neslouží

Také jsem se díky Jarní očistě dokázala vypořádat s nepořádkem. Postupovat místnost po místnosti z jedné strany dokola mi ulehčilo vyklízení pozůstalosti po rodičích, kde se ke spoustě věcí váží milé vzpomínky, ale ty věci mi rodiče nevrátí a vzpomínky snad zůstanou, takže se zbavuji všeho, co mi neslouží, což jsem dříve nedokázala.

Vaření v polních podmínkách – jde to!

Na začátku července jsem byla se synem  týden na taneční dovče v hotelu s klasickou stravou. Byli vstřícní a mohla jsem si vařit na dvouplotýnkovém vařiči na pokoji. Tak jsem si fotila výsledky, bo jsem na to měla čas… První dvě fotky jsou z domova, ostatní z hotelu, proto talíře nejsou tak pestré, jak bych chtěla a dělám doma, měla jsem jen jeden druh kvašené zeleniny a posypky a nevzala jsem si struhadlo, ale pochutnali jsme si a utancovali jsme vše s lehkostí :-) Myslím, že na polní podmínky se jídla vydařila. Některá byla podle receptů, některá volná tvorba, podle toho, co zrovna bylo potřeba spotřebovat, ale všechna kompletní talíř.

Díky Jíme Jinak jsem vykročila jinou cestou a doufám, že bude k užitku i všem okolo mě.

Jitka

PS: Z hlášky “Obilí uvaříme víc” se u nás stal dobrý vtip, ať uvařím kolik chci, stejně to nějak záhadně zmizí, takže na druhý den na celé jídlo není. ☺. Z této nouze vznikla luxusní snídaňová kaše: zbytek mléčné rýže nastavený ovesnými vločkami se slunečnicí povařený ve vodě s kokosovým mlékem, mňam.