Domů > Klub Jíme Jinak > Příběhy a proměny

Jaký si to uděláš, takový to máš (Jarda Mašek po roce)

S Jardou jsme dělali rozhovor před rokem. Tehdy zhubnul 25 kg a učil se co a jak jíst. “Teď už to není o jídle, ani o zdraví,” říká, ” zvykli jsme si, že je nám dobře, tak se sousředíme na nové věci. Učíme se učit, děláme co nás baví, máme nové koníčky. Na otázky okamžitě přichází odpovědi.” Jarda zcela otevřeně a s humorem mluví o výchově, permakultuře, lásce k sobě, o ztrátě a nalezení libida, o budování svalů, o pochybnostech, o reakcích okolí, o radosti ze života. Jeho pozitivní přístup k jídlu i k životu by mohl být inspirací pro muže, kteří uvažují o změně a pro všechny ženy, které mají tendenci všechno moc řešit.

Celé video najdeš v Klubu Jíme Jinak

Chci začít jinak

Už mám členství. Něco nejde? Nápověda

Únava, trávicí potíže, kila navíc — to jsou signály těla, ne rozsudek. V klubu dostaneš jídelníčky, odborné materiály a živou podporu Evy. Krok za krokem, bez tlaku.

Co říkají členky klubu

Lenka: „Mám pochvalu za jídelníček Jíme Jinak od své dietotoložky. Byla jsem na vážení — mám dole přes 10 kilo, a všechna ta kila jsou tuk. "

Eva

Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh

2 lidi už poděkovali za článek. Oceňte práci autora také.

Komentáře

Klub

Libor

19. 7. 2015

Teda takhle poz...

Klub

monibu

13. 7. 2015

JJ pravda velik...

Ukázat další komentáře

hubnutí Klub Jíme Jinak video psychika libido akné záda běhání radost

Schovat štítky

Kila a centimetry mizí a chuť do života je zpátky (Lucka, 39 let)

Tohle jaro jsem už nevěděla, co sama se sebou. Měla jsem neustále nafouklé břicho, špatnou náladu a byla jsem protivn...

Poslední komentáře

Kateřina

Před 46 minutami

Všechna další poprvé

Krásný článek, až budete zase někdy kolem Poděbrad, Evi, tak se ozvěte :-) e-mail: b.katrin@email.cz. I když jsem teď polevila, je pro mě strava taková životní záchrana :-)
Já letos poprvé na plný úvazek v nové práci, letos poprvé po letech bez vývodu…. také jsme se měli stěhovat do Prahy, dokonce jsme si tam už odstěhovali krabice, ale nevyšlo to- ve společných prostorách se hodně kouřilo a šlo to do bytu, zkrátka věc, kterou člověk zjistí až po nastěhování, tak jsme zpátky a mezitím jsme viděli asi 20 bytů a jsou drahé a staré a když necítím cigarety,tak trávu..:-D tak holt člověk bude dojíždět, ale zase zůstane blíž přírodě a asi to tak má být..možná že jinak bychom zapomněli a nechali se strhnout shonem..