Nejčastější psychické poruchy a jejich příznaky

Psychické poruchy a jejich projevy

Psychické poruchy mnohdy začínají nenápadně, např. zhoršením spánku, podrážděností, nebo sníženou schopností prožívat radost. Tyto příznaky si často spojujeme s únavou, vytížením či stresem. Pokud však přetrvávají nebo se prohlubují, může jít o signál, že naše psychika volá o pomoc. Mezi varovné příznaky patří změny v chování, uzavírání se do sebe, problémy se soustředěním, změny chuti k jídlu či únava bez zjevné příčiny. Pojďme si rozebrat jedny z nejčastějších poruch psychiky – úzkostnou poruchu, depresi a poruchy příjmu potravy. 

💡TIP: Sada na letní hubnutí - stáhni si hned teď ZDARMA.

Úzkostná porucha

Úzkost se projevuje jako kombinace nepříjemných tělesných i duševních pocitů. Člověk může cítit celkové napětí, stažení v oblasti krku, hrudníku, břicha nebo končetin, zrychlený tep a zvýšené pocení. Mysl bývá zahlcena obavami, výčitkami nebo nejistotou, přičemž je obtížné tyto myšlenky pustit a uvolnit se. V krajním případě může dojít k intenzivnímu záchvatu úzkosti, k panické atace.

K úzkostným poruchám se řadí rovněž fobie a obsedantně-kompulzivní porucha. Fobie jsou silné, iracionální strachy z věcí nebo situací, které ve skutečnosti nejsou nebezpečné. Například strach z hadů, výšek nebo sociálních situací. Lidé s fobií se těmto situacím často vyhýbají, což jim může ztížit život. Obsedantně-kompulzivní porucha se projevuje opakujícími se, nežádoucími myšlenkami (obsesemi), které vyvolávají úzkost, a nutkáním vykonávat určité rituály nebo činnosti (kompulzemi), aby úzkost zmírnily. Tato porucha může člověka donutit například opakovaně si umývat ruce nebo kontrolovat věci, i když ví, že to není potřeba.

Jak ven z úzkosti popisujeme v článcích Úzkost a vše o ní, Celodenní úzkost: Zbavte se jí už navždy.

Deprese

Deprese se může rozvíjet pomalu, ale někdy propukne náhle, např. pod vlivem nadměrného stresu. Její příznaky zahrnují únavu, ztrátu radosti, poruchy spánku, výkyvy chuti k jídlu, potíže se soustředěním a pocit vnitřního neklidu. Člověk postupně přestává zvládat běžné činnosti, vyhýbá se lidem, ztrácí motivaci a smysl života. Existuje i tzv. funkční deprese, kdy člověk navenek působí silně a bez problémů, ale uvnitř prožívá hluboký smutek a vyčerpání, o kterém nikdo netuší.

Mezi deprese se řadí sezónní deprese, např. podzimní, nebo i bipolární afektivní porucha, která se projevuje střídáním depresí a manických stavů.

Jednotlivé typy deprese rozebíráme v článku Druhy deprese a vše o nich. Jak najít cestu ven z deprese si přečtěte v článku Deprese: Cesty k uzdravení.

Poruchy příjmu potravy (PPP)

Porucha příjmu potravy může zůstat déle bez pozornosti okolí, protože se jí člověk snaží maskovat. Mezi příznaky patří výrazný úbytek či nárůst váhy, přehnaný zájem a úzkostlivost ohledně jídla, kalorické hodnoty potravin, ztráta zájmu o okolní dění a přátele, někdy intenzivní snaha se hýbat a cvičit.

Vznik poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie, ortorexie) často souvisí s psychickým nastavením – velkou roli hraje nízké sebevědomí, touha po kontrole, perfekcionismus nebo hlubší vnitřní nejistoty, které si člověk sám nemusí uvědomovat. Strava a tělo se pro něj stávají prostředkem, jak získat pocit jistoty, uznání nebo přijetí. Začíná to snahou „jíst zdravěji“, „zhubnout pár kilo“, nebo „vyčistit tělo“. Postupně však přerůstá tato snaha v posedlost, kde jídlo a postava začínají ovládat každodenní život. V pozadí může stát emoční zranění, tlak společnosti na ideál krásy, rodinné prostředí nebo trauma. Lidé s poruchou příjmu potravy často vnímají svou hodnotu skrze vzhled nebo výkon a těžko si dovolují být nedokonalí.

Jak si pomoci při poruchách příjmu potravy rozebíráme v rozhovorech Jak zdravě přibrat, Emoce a jídlo – jak to funguje a článku Stravování při poruchách příjmu potravy.